Při záchranném archeologickém výzkumu horní části náměstí Republiky učinili pracovníci archeologické společnosti Pueblo objev – odkrytí zasypané starobylé studny. Překvapivě velmi dobře zachovaná studna, zapuštěná do skalnatého podloží, se nachází na místě horního parkoviště poblíž Hotelu U Labutě. Její odhadovaná hloubka je 4 až 6 metrů, průměr na sucho kladené kamenné obruby činí 2 metry.

Pracovníci na základě nálezů v suti, jíž byla studna zaspána, datují konec této studny na přelom 16. a 17. století (zasypání studny). Následně došlo (17. nebo začátek 18. století) došlo k jejímu vkomponování do obvodové zdi domu čp. 297 u Jiroušů, zbořeného v 70. letech 20. století. Původ studny můžeme hledat pravděpodobně ve 14. století. Její stáří by upřesnilo odkrytí dna studny, kde předpokládáme další významné a z historického hlediska velmi cenné objevy (kompletně dochované nádoby, mince, šperky apod.). Pokud by se potvrdil vznik studny ve 14. století, šlo by o nejstarší dochovaný objekt v centru města Žďáru nad Sázavou. V písemných pramenech studnu doloženou nemáme. Základní předběžné poznatky o nálezové situaci sdělil ředitel společnosti Puebla P. Hušták.

Vzhledem k převážně moderní podobě náměstí by středověká studna byla pro místní obyvatele i pro návštěvníky města atraktivním zpestřením daného prostoru. Studna se nachází v těsné blízkosti hotelu U Labutě a relativně nedaleko vyústění Nádražní ulice, hlavní komunikace s pěší zónou, vedoucí k vlakovému a autobusovému nádraží se stanovištěm vozů taxislužby. V tomto prostoru se pohybuje většina turistů a návštěvníků města, jejichž vyhledávaným cílem se studna určitě stane. Příkladem může být město Havlíčkův Brod, na jehož náměstí je také odkrytá středověká studna.

Vkomponování studny do řešení moderního žďárského náměstí by mělo svůj význam
také v symbolické rovině. Dějiny města byly významně ovlivněny dějinami vrchnosti, cisterciáckého kláštera Studnice blahoslavené Panny Marie, založeného roku 1252 (zrušen 1784). Tamní mariánskou studnici měl na své pečeti klášterní konvent, od nějž se studna dostala i do znaku města Žďáru nad Sázavou. Půdorys klášterní studnice kopíruje také půdorys ambitu Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Středověká studna na náměstí Republiky by se stala zajímavým pojítkem mezi minulostí a přítomností města, připomínkou kláštera Studnice blahoslavené P. Marie, Zelené hory i městského znaku, který je vymalován v kartuši na průčelí Staré radnice.

V prostoru převážně moderního náměstí Republiky by byla důstojným odkazem kulturního dědictví našich předků a připomínkou dlouhých a bohatých dějin města. Studna je němým svědkem dávných časů našeho města – pamatuje dobu Kuncmanna ze Žďáru (1350), který postavil v okolí jeden z prvních hamrů, časy rychtáře Hanuše, prvního doloženého majitele žďárské Tvrze a zakladatele Horního rybníka a pamatuje svůj zánik v době Františka kardinála z Ditrichštejna, jednoho z nejvýznamnějších postav pobělohorské Moravy, který povýšil Ždár na město. Hodnota objektu tkví jednak v jeho stáří – šlo by o jeden z nejstarších dochovaných objektů v městském centru, jedenak v jeho atraktivitě pro turisty. A také v jeho autenticitě. V tomto případě můžeme hovořit o “geniu loci”.

Z výše uvedených důvodů byly zjištěné skutečnosti sděleny představitelům města (místostarostové L. Bárta a J. Brychta, starostka D. Zvěřinová), kteří radě města předložili návrh na zachování studny. Rada města po projednání ukládá Městskému úřadu doplnit informace o možnosti financování středověké studny z ROP včetně požadavků na zpracování dané problematiky do příští rady města. V tomto případě se podařilo dohledat dotaci na zachování objektu, schválení příspěvku je vázáno na doporučení institucí, kteří dohlížejí nad památkovými objekty. Byly osloveny Ústav památkové péče v Telči i Památkový archeologický ústav v Brně. V případě, že by se nepodařilo získat dotaci, je zapotřebí hledat co nejméně nákladné řešení. Např. Dočištění studny lze odložit na příští sezónu. Výběrem kováře a zdatného zedníka, který umí pracovat s kamenem, lze také hodně ušetřit. V tomto případě, pokud by nebyly nalezeny peníze v městské kase, je na místě se obrátit na sponzory a nebo ve spolupráci s městem vyhlásit veřejnou sbírku. Město však posledně uvedené kroky musí schválit.

Velmi závažným problémem jsou parkovací místa, která budou muset ustoupit před studnou. Dotace, kterou město má slíbenou od ROP, je vázána také na určitý počet vytvořených parkovacích míst v horní části náměstí. Je důležité, aby projektant našel alternativní řešení pro horní parkoviště, kde je třeba najít místo pro dvě až tři parkovací místa. místo kterých tam bude studna. Jedná se o velmi důleřitou otázku, kterou nelze podceňovat.

Závěrem chceme poděkovat za podporu, kterou vyjádřili účastníci i pořadatelé (občanské sdružení Žijeme Žďárem) diskuse Architektura a veřejný prostor ve Žďáře nad Sázavou.

Mgr. Miloslav Lopaur – Mgr. Stanislav Mikule

image001

1. Pohled na odkrytou studnu v horní části náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou.

image005

image006

2. Havlíčkův Brod – zachovaná středověká studna, objevené při rekonstrukci Havlíčkova náměstí v roce 2010.