Obchvat, nebo průtah Žďáru nad Sázavou?

Obchvat Žďáru je již několik desítek let velmi diskutovaným tématem. Pokud Žďár obchvat potřebuje, tak potřebuje skutečný obchvat, ne „průtah“ zastavěným územím částí města: Nádraží, Stalingrad, Klafar a Zámek. Dnes plánovaný průtah pouze přesouvá problémy z centrální části Žďáru do jiných městských částí, kde bude mít negativní vliv na ještě větší počet obyvatel bydlících v bezprostředním okolí zvažované přeložky. Zamýšlená Západní varianta obchvatu Žďáru znehodnotí kvalitu bydlení podstatné části občanů města a o co více, znehodnotí i možné další rozvojové území Žďáru, které by navazovalo na stávající občanskou výstavbu v dynamicky se v posledních letech rozvíjející lokalitě Klafar, která je podle územního plánu hlavní plochou rozvoje města Žďár určenou k bydlení. Je třeba poukázat, že v ostatních částech města s dalším rozvojem města nelze počítat (Vodojem – ochranné území – vodárna), Vysočany (památka UNESCO) apod.

Petice: Chceme obchvat, a ne průtah

Po celé řadě jednání se zastupiteli, která nevedla k řešení, jsme se rozhodli pro petici. Chápeme, že jde o velkou strategickou změnu. Na Západním obchvatu/průtahu se pracovalo mnoho let. Je pro zastupitele těžké takto zásadně změnit směr, bez silného hlasu od občanů města. Pokud chcete pomoci změnit budoucnost Žďáru, zapojte se prosím aktivně do petice. Bez vás to nepůjde. Nejlepší je vytisknout petici a získat podpisy a doručit nám je: Text petice ke stažení + Petiční arch ke stažení
Také se můžete zapojit do on-line petice:
https://www.petice.com/obchvat-zdar-nad-sazavou
Děkujeme.

Klíčové dokumenty:

Toto jsou klíčové dokumenty z který vychází následující text, kde jsme se pokusili celou problematiku trochu přiblížit.

Vyhledávací studie – východní varianta obchvatu Žďáru nad Sázavou – detailní trasa Východní varianty zpracovaná společností Mott McDonald v roce 2023 (kompletní dokumentace ke stažení v zip).

Generel dopravy Žďáru nad Sázavou – komplexní pohled na všechny druhy dopravy, zpracovaný společností Mott McDonald a schválený zastupiteli Žďáru nad Sázavou 16. 12. 2021 (dále jen Generel dopravy).

Detailní dokumentace – Západní varianta obchvatu – v rámci posouzení vlivu na životní prostředí EIA byla zveřejněna detailní dokumentace záměru: „VYS1000 – I/37 Žďár nad Sázavou – SZ + JZ obchvat“ dne 11. 5. 2022 na portálu CENIA.

Koncepce přeložek I/19 a I/37 – Východní varianta obchvatu – návrh nové varianty obchvatu od Ing. Milana Strnada diskutovaný s občany dne 6. 4. 2017.

Obrázek: Návrh Západní varianty v třech hlavních čtvrtích Žďáru

Potřebuje Žďár obchvat?

Poprvé v historii města byla roce 2021 v rámci přípravy nového Generelu dopravy provedena důkladná analýza dopravy včetně sledování vozidel odkud přijíždějí a kam pokračují, zda v městě zastavují a na jak dlouho. Současně byla využita nejmodernější počítačová technologie a byl sestaven digitální dopravní model, který byl na základě informací o plánovaném růstu města zvětšen, aby odpovídal doku 2040. Díky tomu můžeme poprvé rozhodovat na základě dat nikoliv názorů a dojmů.

Provedený dopravní průzkum ukázal, že ve Žďáru převažuje cílová a výchozí doprava, která tvoří 83 % všech jízd. Tranzitní doprava se podílí pouze 17 %. To co tedy řešíme je především naše vlastní doprava a neochota občanů jezdit do práce, na nákupy a za zábavou autobusem, na kole, elektro-kole, na koloběžce nebo na elektro-koloběžce nebo jít pěšky, na běžkách na saních… prostě cokoliv jen ne autem. Odborně se tomu říká indukce automobilové dopravy.

Z výše uvedeného se dá říct, že obchvat vlastně nepotřebujeme. Potřebujeme se soustředit na interní propojky a podporu nemotorové dopravy ve městě. Změnit myšlení obyvatel, tak jak je to dnes ve vyspělých zemích již běžné. Co určitě nepotřebujeme, že Západní obchvat, který jen tu situaci zhorší a podporuje používá automobilů. Obchvat který z centra města převede dopravu do obytných částí města.

Pokud ale i přesto chceme přemýšlet nad obchvatem, provedené analýzy na digitálním modelu města ukázaly, že obchvat může Žďáru skutečně pomoci. Dobře zvolený obchvat by mohl efektivně převést nákladní dopravu do průmyslových zón a tím odlehčit dopravní síti, která by pak umožnila se rychleji dostat kam je potřeba. Silnice bez těžkých vozidel je přístupnější i pro cyklisty a další alternativní druhy dopravy, a to má ozdravný vliv na celkovou dopravu ve městě.

Západní varianta obchvatu – průtah

Obr. 1: Západní varianta – celkový pohled

Při analýze na digitálním dopravním modelu města se ukázalo, že Západní varianta je pro řidiče velmi neatraktivní a bude využívána, pouze pokud bude v centru města snížená rychlost na 30 km/h. Následně by mohla odvést dopravu ze stávajících komunikací ve městě, ale současně způsobí, že na ni budou uživatelé najíždět po delších trasách a navýší tak výkon osobní i nákladní automobilové dopravy. Tento nárůst dopravního výkonu, který je zde o polovinu vyšší než u varianty Východní, v sobě skrývá negativní dopad na prostředí města v podobě značných imisí, zejména pronikání znečišťujících látek do ovzduší a rovněž obtěžování hlukem.

Rovněž hodnota dopravní indukce je zde významně vyšší než u dalších variant, a to způsobí nárůst automobilové dopravy na úkor chůze, cyklistiky a veřejné dopravy. Generel dopravy dále prokázal, že reálné časové úspory uživatelů tato varianta nevykazuje v podstatě žádné, protože uživatelů bude více a mnohem více najezdí. To bude mít další negativní dopad na zdraví obyvatel města a opět znehodnocuje celou investici do obchvatu. Město pak bude muset usilovat o výraznější zatraktivnění alternativních forem dopravy v kombinaci s regulací a se zpoplatněním parkování, aby příklon uživatelů k automobilové dopravě vyvážilo.

Navrhovaná Západní varianta je tedy zcela v rozporu se záměrem postavit obchvat, jehož smyslem je dosažení co nejmenšího možného výkonu automobilové dopravy při současném uspokojení přepravních potřeb, což se při této variantě ukázalo jako nereálné, protože se jedná o trasu vedenou uvnitř města nebo na jeho těsném obvodu.

Z toho vyplývá, že Západní varianta by neměla být postavena, ani pokud by byla technicky nebo ekonomicky výhodnější, protože trvale poškodí město.

Vylepšíme západní variantu?

Jak politici, tak odborníci se opakovaně desítky let pokoušeli Západní variantu optimalizovat. Alternativní verze se hledali i v rámci nového Generelu dopravy. Ukázalo se, že aby obchvat plnil svoji funkci, musí se po něm pohybovat vozidla rychlostí 90km/h. Zkoušelo se vylepšení pomocí pěti sjezdů, zkoušelo je změnit křížení na kruhové křižovatky, zkoušeli se kombinace s Východní variantou, zkoušeli se různé verze průtahů nádražím.

Všechny navržené změny v hodnocení podávaly ještě horší výsledek, a nemůžeme tedy očekávat, že by se náhle přišlo se zázračným vylepšením Západní varianty obchvatu.

Obr. 2: Varianty posuzované v rámci Generelu dopravy (Západní – fialová, Západní s pěti sjezdy – žlutá, Východní – modrá, Vnitřní propojky – červené)

Nová Východní varianta obchvatu

Východní varianta byla již historicky zvažována, ale vedla ještě blíže k centru Žďáru (na obrázku výše ve formě červených propojek) a samozřejmě vyvolala silný odpor obyvatel podobně jako dnešní Západní varianta. V rámci Generelu dopravy se na počítačovém modelu posuzovala nová Východní varianta obchvatu (autora Ing. Milana Strnada) vedená striktně extravilánem města bez kontaktu se zastavěným územím, která dobře projevuje svou schopnost převést tranzitní vztahy mimo zástavbu města a dokáže uspořit nejvíce času uživatelů obchvatu. Díky tomu, že vede mimo město mohou se po ní vozidla pohybovat rychlostí 90km/h. Současně má nejlepší výsledky ze všech hodnocených variant při hodnocení růstu výkonů automobilové dopravy i indukci automobilové dopravy. Přesto, že Východní varianta obchvatu je delší, tak vyjde levněji, protože není tak komplikovaná (mosty, tunely, protihlukové stěny apod.).

Obr. 3: Návrh Východní varianty od Ing. Milana Strnada

Časté otázky občanů k Východní variantě

Východní varianta je delší, nebude tedy dražší?

Celková Východní varianta je delší, ale současně vede extravilánem města – lidově po poli. Nebude nutné řešit složité tunely v oblasti nádraží ani tolik mostů a různé složité odhlučnění protihlukovými stěnami. Navíc vyhledávací studie i Generel dopavy ukazují, že její východní větev je klíčová pro zlepšení dopravy a současné je nákladově efektivní (za Stržanovem směrem na Mělkovice) a jižní větev už není kritická, protože by ho využívalo jen málo vozidel.

Ekonomické posouzení:
Hrubý cenový odhad obou variant obchvatu podle stanoviska Ing. Milana Strnada – autora konceptu Východní varianty obchvatu (cenové odhady jsou z roku 2017, ze studie východní varianty z roku 2023):

  • 5,0 miliard Kč – Západní varianta obchvatu v tunelové variantě (odhad z roku 2017)
  • 4,0 miliardy Kč – Západní varianta obchvatu v ostatních variantách (odhad z roku 2017)
  • 3,5 miliardy Kč – Východní varianta obchvatu (východní + velký jižní větev podle Strnada) (odhad z roku 2017)
  • 2,3 miliardy Kč – Východní varianta obchvatu (východní + zkrácená jižní větev z vyhledávací studie) (odhad z roku 2023)
  • 1,6 miliardy Kč – Východní varianta obchvatu (východní + bez jižní větve) (odhad z roku 2023)

Má Východní varianta vykoupené pozemky?

Vzhledem k tomu, že Východní varianta je nová, dosud studiemi účelnosti a proveditelnosti či technicko – ekonomickou studií neposouzená, tak skutečně zatím výkupy pozemků neproběhly. Nicméně ani Západní varianta nemá vykoupené zdaleka všechny pozemky a je zde několik subjektů (Kinský, TOKOZ a další), kterým přímo zasáhne po podnikatelských záměrů a bude zásahem do jejich provozovny či parkovacích ploch a bude nutné řešit vyvlastnění, což realizaci obchvatu zpomalí. Navíc již vykoupené pozemky mají pro město stále hodnotu, protože jsou uvnitř města či na jeho okraji a město na nich bude dříve nebo později stavět. Čím dříve změníme územní plán a začneme vykupovat správné pozemky, tím dříve budeme mít správný obchvat.

Budou s Východní variantou souhlasit památkáři a ochranáři?

Západní varianta znehodnocuje chráněnou národní kulturní památka 11797 / 7- 4653 kostel sv. Jana Nepomuckého (Zelená hora). Tato památka je zároveň od roku 1994 chráněna jako světové kulturní dědictví UNESCO. Poutní kostel na Zelené hoře je unikátním uměleckým dílem českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. V západní pohledové ose ze Zelené hory bude Západní variantou obchvatu znehodnocen celý výhled do krajiny, který bude nově lemován obchvatem.

Obr. 4: Západní varianta – Znehodnocení výhledu do krajiny v západní pohledové ose ze Zelené hory
Obr. 5: Západní varianta – Znehodnocení výhledu do krajiny v západní pohledové ose ze Zelené hory

Západní varianta obchvatu (průtahu) je plánována také v těsné blízkosti (v řádech metrů) historické památky Dolní hřbitov, která tím bude zcela znehodnocena. Dolní hřbitov je unikátně utvářeným barokním morovým hřbitovem vybudovaným roku 1709 podle projektu Jana Santiniho-Aichla.

Obr. 6: Západní varianta (Foto. č. 11) povede v těsné blízkosti historické památky Dolní hřbitov

Západní varianta má velmi negativní vlivu na krajinný ráz a historické dědictví města.

Východní varianta ještě nebyla památkáři ani ochranáři posouzena, ale zcela míjí památku UNESCO za horizontem kopce Černý les, takže nebude téměř vůbec viditelná. Vyhýbá se přírodní památce Louky u Černého lesa. Studie technické proveditelnosti by měla upřesnit trasu této varianty, aby se vyhnula případným rizikovým oblastem.

Kritická místa Západní varianty

Obr. 7: Kritická místa Západní varianty

Sídliště Žďár 6 – Přednádraží

Nejvíce kritickým místem je oblast před nádražím. Jde o nejhustěji obydlenou oblast a přesunutí dopravy do tohoto místa ovlivní velké množství obyvatel. Hlukové dopady na celé nádraží můžete vidět na obrázcích níže.

Nádraží je důležitý komunikační prostor veřejné dopravy a chodců. Integrované autobusové a vlakové nádraží je velkou devizou Žďáru a nesmí být narušeno. Nezničme si co jiná města nemají.

V přednádraží resp. před nádražní budovou jsou plánovány protihlukové stěny výšky 6 m (Výkres Řez ozn. 4.84). Protihluková stěna začíná na výšce 4 m (v řezu ozn. 4.70) v prostorech pod Kauflandem v místě stezky směrem ke Žďasu (obrázek níže: PSH 7).

Obr. 8: Západní varianta – Sídliště Přednádraží – návrh realizace
Obr. 9: Západní varianta – Sídliště Přednádraží – Zobrazení hlukových pásem
Obr. 10: Západní varianta – Sídliště Přednádraží – Zobrazení hlukových pásem
Obr. 11: Západní varianta – Sídliště Přednádraží – Navržená protihluková stěna

Sídliště Klafar

Nejrychleji se rozvíjející oblast Žďáru, kde město prodává pozemky a současně se chystá je znehodnotit plánovaným obchvatem. To je dobře vidět na obrázcích níže, kde je znázorněn barevně hlukový dopad na dané území. Dopad bude ještě větší, protože provedená analýza neobsahuje propojku ulice Sázavská na obchvat.

Obr. 12: Západní varianta – Sídliště Klafar – Oblast plánované nejintenzivnější bytové výstavby (světle modrá barva)
Obr. 13: Západní varianta – Sídliště Klafar – Zobrazení hlukových pásem

Sídliště Žďár 3 – Stalingrad

Obchvat velmi negativně ovlivní celou městskou část Stalingrad, a to jak zvýšenou dopravou na Brodské ulici, tak hlukem z obchvatu. Mimoúrovňové křížení navíc zruší zahrádkářskou kolonii, kde řada místní lidí tráví volný čas. Vzhledem k tomu, že obchvat povede na mostu paralelně s vlakovou tratí, zasáhne hluk celou čtvrť, což je vidět na provedená hlukové analýze (obrázek níže). V charakteristických řezech navíc chybí výšky plánovaných protihlukových stěn (obrázek níže: PSH 3a, 3b, 4), které vytvoří bariéru mezi městem a okolím.

Obr. 14: Západní varianta – Sídliště Žďár 3 – Stalingrad – návrh realizace
Obr. 15: Západní varianta – Sídliště Žďár 3 – Stalingrad – Zobrazení hlukových pásem
Obr. 16: Západní varianta – Sídliště Žďár 3 – Stalingrad – Navržené protihlukové stěny

Oblast: Zámek – Pilák

Západní varianta velmi necitlivě zasáhne do kulturně rekreační zóny Pilák – Zámek, kterou rozdělí na dvě části. Jde o místo kde nejen Žďáráci tráví volný čas a chtějí si v klidu odpočinout.

Západní varianta veden v těsné blízkosti historické památky Dolní hřbitov a také kolem hospodářského dvoru Lyra. U Lyry jsou plánované protihlukové stěny, u kterých není jasná jejich výška (chybí v řezech) nicméně budou jasnou bariérou v dané lokalitě (obrázek níže: PSH 1, 2).

Obr. 17: Západní varianta – Oblast Zámek – Pilák – návrh realizace
Obr. 18: Západní varianta – Oblast Zámek – Pilák – Zobrazení hlukových pásem
Obr. 19: Západní varianta – Oblast Zámek – Pilák – Navržené protihlukové stěny

Zahrádkářská kolonie (Lokalita č. 15)

Navržená Západní varianta obchvatu zcela zlikviduje zahrádkářskou osadu Žďár 3 a negativně ovlivní další okolí zejména bytovou zástavbu v její bezprostřední blízkosti. Zahrádkářská osada se rozkládá na cca. 9 ha zemědělské půdy s více jak 412 zahrádkami a členskou základnou zahrádkářské organizace cca. 339 členů. Zahrádky členové využívají spolu se svými rodinnými příslušníky, celkem tak danou kolonii využívá k trávení volného času nejméně 1000 obyvatel města, což představuje nejméně 5 % populace našeho města. Zahrádkářská osada se v dané lokalitě nachází již více než 60 let a utváří tak místní kulturu, sociální pospolitost a vztah obyvatel města k přírodě.

V souladu se zákonem č. 221/2021 Sb., o podpoře zahrádkářské činnosti (zahrádkářský zákon), se zahrádkářskou činností rozumí veřejně prospěšná činnost, jde o činnost, která přispívá svou činností k budování veřejného blaha, podílí se na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadů klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.

Zahrádkářská osada je zcela unikátní přírodní prostor, na kterém probíhá přirozené neprůmyslové hospodaření. Nejsou zde vysazovány monokulturní plochy a panuje zde vysoká biodiverzita. Současný stávající stav této lokality umožňuje dokonce život a výskyt zákonem chráněných živočichů – ještěrky zelené, slepýšů, různých druhů čmeláků, samotářských včel, motýlů – dokonce i otakárka fenyklového. V rámci hodnocení EIA byla tato kapacita posouzena pouze okrajově a dopad realizace Západní varianty na lokalitu č. 15  dostatečně prověřen.

Obr. 20: Západní varianta (Foto. č. 11) – Zahrádkářská kolonie – návrh realizace
Obr. 21: Zahrádkářská kolonie ((Foto. č. 12 – foto dronem)

Dopad Západní varianty na životní prostředí

V rámci hodnocení dopadu Západní varianty byly nedostatečně prověřeny meandry v nivě pod Pilákem (lokalita č. 4), kde se vyskytuje například ledňáček říční, čáp černý a vydra říční.

Západní varianta povede přes rybníky Nový Žďár (lokalita č. 6) a Převorovský rybník (lokalita č. 7), čímž zcela změní ráz krajiny. Také oblastí Bránského rybníka, kde je potvrzený výskyt bobra evropského, vydry říční. Stavba bude mít vliv na migrační trasy vydry říční. Také ovlivní migrační trasu Orlovce říčního, který má důležitá odpočinková místa v zasažené lokalitě. V oblasti flóry není dobře ošetřen vstavač, kdy navržené přemostění nedává záruku výrazného zásahu do jeho populace. Požadujeme lepší zajištění.

Obr. 22: Meandry v nivě pod nádrží Pilák (lokalita č. 4)

Běžkařské tratě a přístup ven

Západní varianta vedené v těsné blízkosti zástavby výrazně omezí pohyb obyvatel ven z města. Jako příklad si můžeme ukázat běžkařské tratě, ale je to běhání, venčení psů, procházky. Různé aktivity, za kterými pak lidé budou muset jezdit autem a opět se tím zhorší dopravní situace ve městě.

Oproti tomu varianta vedená 1-2 km od města umožňuje běžné vyžití obyvatel a neomezuje tak zásadně spojení s okolní krajinou.

Obr. 23: Běžkařské tratě jako příklad aktivit, které Západní varianta značně omezí
Obr. 23: Běžkařské tratě jako příklad aktivit, které Západní varianta značně omezí

Pokud jste se dočetli až sem, tak máte náš obdiv.
Díky že se o věc zajímáte. 👍